Možná v tobě není chyba. Možná tě jen přesvědčili, že je.

Na kurzy a konzultace ke mně často přicházejí lidé, kteří věří, že nejsou dost. Říkají to různými slovy: „Musím na sobě ještě hodně pracovat.“ „Asi nejsem nastavený správně.“ „Cítím, že bych měl být jiný, lepší.“ Přicházejí s otázkami, které v sobě nesou hluboké přesvědčení: Tak, jak jsem teď, nejsem v pořádku.

Mají pocit, že musí projít nějakou vnitřní rekonstrukcí. Opravit sami sebe, přeprogramovat, přenastavit. Protože věří, že jedině tehdy — až budou lepší verzí sebe — si zaslouží lásku, hojnost, uznání, vztahy a klid.

Tento obraz je často podpořen i tím, co se jim děje v životě.

Nemají peníze? Znamená to, že dělají něco špatně. Nejde jim vztah? Asi jsou ještě nezralí. Nemají energii? Určitě mají nějaký vnitřní blok, který si musí odstranit.

A tak vzniká začarovaný kruh: nemám to, co chci → musím se změnit → když se změním, budu mít to, co chci. Jenže ten kruh se neuzavírá. Protože čím víc se snaží „opravit“, tím víc se od sebe vzdalují.

A co když je to celé postavené na lži?

Co když v sobě nenesete žádnou chybu, kterou by bylo potřeba opravit? Co když tenhle obraz, že se musíte změnit, je jen chytrý trik — příběh, který vám někdo prodal, aby vám mohl stále dokola nabízet návody, jak být „lepší“?

Možná jste si toho všimli. Všude slyšíme, že se musíme zlepšovat. Že musíme růst, zvyšovat vibrace, manifestovat. Musíme pracovat na sobě, meditovat, uzdravovat vnitřní dítě, odstraňovat bloky. A samozřejmě — osobní rozvoj může být krásný a tyto věci jsou často potřeba. Pokud samozřejmě vychází z lásky, nikoli ze strachu. Pokud je to svobodná volba, nikoli pokus o to být konečně dost.

Protože jakmile se osobní rozvoj stane honbou za vlastní hodnotou, ztrácí smysl. Uvěříme, že něco potřebujeme změnit, protože nejsme „správní“. A čím víc se měníme, tím víc máme pocit, že jsme to ještě pořád nechytili správně.

Zůstává v nás tichá bolest: ještě pořád nejsem ten ideál, kterým bych měl být.

A co když… žádný ideál neexistuje?

Co když všechno, čím jste, je naprosto v pořádku? Vaše tichost, citlivost, zmatenost i síla. Co když vaše emoce, myšlenky, váš smích nebo způsob, jak mluvíte a chodíte, vaše záliby i nedokonalosti — to všechno je přesně to, co vás dělá tak jedinečnými?

Co když se na to celé podíváme jinak? Ne jako na chybu, kterou je třeba opravit, ale jako na příběh, který je třeba pochopit a prožít. Ne jako na nedostatečnost, ale jako na poklad, který v sobě nevidíte.

Možná právě tím největším krokem vpřed není změna, ale návrat. K sobě. K té části vás, která byla vždycky celistvá, i když vám říkali, že ne. K té části, která nepotřebuje schválení ani certifikát. K té tiché, klidné, přirozené síle ve vás, která ví: jsem v pořádku taková, jaká jsem.

Protože pravda je jednoduchá. Jste dost. Dnes. Zítra. Vždycky.

A pokud vás někdy přepadne ten známý hlas, který šeptá, že nejste dost chytří, krásní, výkonní, duchovní nebo laskaví — zastavte se a zeptejte se: Odkud ten hlas přichází? Kdo mi tohle kdysi řekl? A proč mu ještě pořád věřím?

Vaše hodnota nikdy nebyla podmíněná. Nezáleží na tom, kolik vyděláváte, kolik máte přátel, jestli máte vztah, děti, perfektní tělo, krásný byt nebo děláte jógu. Záleží na tom, jestli jste spojení se sebou. Jestli si dovolíte být tím, kým skutečně jste.

A možná právě v tom je ta největší svoboda. Nemusíte být někým jiným. Nemusíte se pořád opravovat. Nemusíte se snažit žít podle něčích měřítek.

Stačí být. Tím, kým jste. Tím nádherným, živým, lidským bytím, které se může opřít samo o sebe. Protože v sobě máte všechno, co potřebujete.

A svět? Svět bude reagovat. Protože když se změní vztah k sobě, změní se i všechno kolem. Bez boje. Bez tlaku. Jen přirozeně. V souladu s tím, kým skutečně jste.
=========
MOŽNÁ V TOBĚ NENÍ CHYBA. MOŽNÁ TĚ JEN PŘESVĚDČILI, ŽE JE.
Autorka: Natalia Bykova, Psycholožka a mentorka
Instagram: @nataliabykovacz