Podle čeho poznáme, že nás lidé mají rádi?
Podle čeho poznáme, že nás lidé mají rádi. Jednoduchá a spolu s tím složitá otázka, kterou jsem nedávno pokládala ve Stories, na mém účtu na Instagramu.
Je to otázka o tom, co je pro Vás projevem lásky, všeobecně. Jak chápete, že Vás má ráda třeba maminka, nebo vaši přátelé nebo partner/ka.
Někdo tuto otázku pochopil tak, jak jsem to myslela. Někdo ji ale pochopil spíše ve smyslu „Jak pochopím, že mě má rád nějaký konkrétní člověk (asi který mě zajímá)?“. To je trochu něco jiného, ale i k tomu se pokusím něco napsat.
- Jazyk slovní podpory
- Jazyk činu
- Jazyk doteků
- Jazyk společně stráveného času
- Jazyk dárků
Každý je ok, každý z nás má nějaký mix, ve kterém nějaký jazyk je dominantní a ostatní jsou vedlejší.
Podle toho, jak to máme nastaveno uvnitř, hodnotíme ostatní. Správně jste mi do Stories, na mém účtu na Instagramu, napsali, že je to o snaze nám pomoci (činy), snaze s námi strávit čas (společný čas), někdo psal o možnosti se vybrečet (pochopení, čas, slovní podpora). To vše je správné, každý máte pravdu.
Háček je v tom, že každý to máme nastaveno jinak. A problémy vznikají, když se jazyky liší.
Například Vy chcete, aby s Vámi strávili čas, přičemž Vám dávají dárek. Anebo chcete, aby Vám reálně pomohli, a oni Vás podporují slovem nebo objetím. Nebo chcete dárek a člověk s Vámi tráví čas (nevnímáte to jako lásku ale jako absenci osobního prostoru).
Abychom viděli více projevů lásky kolem sebe, je důležité pamatovat si, že láska má mnoho projevů a je potřeba rozšířit si svůj úhel pohledu. Ve vztahu nebo v rodině pochopit, kdo má jaký jazyk lásky a mluvit jeho jazykem, aby Vaše láska a pozornost opravdu došla k adresátovi.
A teď ještě k tomu druhému pohledu na otázku „Jak pochopit, že Vás má nebo nemá rád konkrétní člověk?“. Může to být ve smyslu lásky jako takové nebo přátelský vztah. Naše přátele můžeme mít rádi a neprojevovat nic jiného než kamarádskou lásku a podporu.
Napsali jste to správně, je to cítit, dívat se do očí nebo prostě chce trávit čas společně s Vámi, zajímá ho Váš život, hledá způsoby a důvody, jak být k Vám blíž. Je Vám spolu dobře, funguje empatie i sympatie. Já bych řekla, že je to cítit. Možná je to proto, že já to umím cítit a myslím, že všichni jsou takoví, nevím.
Někde jsem četla zajímavý způsob (předpokládám, že u Allana Pease o řeči těla), jak poznat, že se tomu druhému líbíte – když se směje skupina lidí, člověk v ten okamžik má tendenci dívat se na toho, kdo se mu líbí. Možná tohle Vám pomůže, pozorovat pohled stejného člověka na Vás, když se budete smát v kolektivu. Třeba je to „to ono“, kdo ví… Každopádně Vám přeji, ať to u každého z Vás dopadne tím nejlepším způsobem.