Někdy se uzavřeme do klece, kterou jsme si postavili sami. Ne z kamene, ale z myšlenek. Z vět, které jsme slyšeli až příliš často – a začali jim věřit: „Tohle není pro tebe.“ „Moc si toho přeješ.“ „Nejsi dost chytrá. Nejsi dost silný.“
A tak si kolem sebe vybudujeme neviditelné zdi. A ani už nezkoušíme, jestli bychom mohli projít. Protože někde uvnitř jsme se už dávno rozhodli, že to stejně nepůjde.
Ale co když to byla jen lež? Co když ten hlas, který vás přesvědčil, že nemůžete – vůbec nebyl váš?
Naše vnitřní přesvědčení nejsou jen myšlenky. Jsou to filtry, přes které vnímáme svět. A hlavně – vnímáme sami sebe.
Když věříte, že nejste dost dobří, vaše mysl se o to postará. Najde důkazy. Zastaví vás dřív, než začnete. A na konci dne si povzdechnete: „Věděla jsem to.“
Ale ono to není o tom, jestli jste dost. Je to o tom, co si dovolíte zkusit. O tom, jestli uvěříte, že i pro vás je tu místo. Že i vy máte právo růst, padat, hledat, tvořit, snít. A zkusit to znova. A znova. I s třesoucíma se rukama.
Protože síla nevypadá jako jistota. Síla vypadá jako odvaha jít dál – i když se bojíte, i když to napoprvé nevyšlo.
Věřit v sebe není jednorázové rozhodnutí. Je to každodenní volba. A možná právě v tom je ten rozdíl. Ne mezi úspěchem a neúspěchem, ale mezi životem ve svém světle – a životem podle cizích pravidel.
Někdy stačí říct si nahlas: „Možná to půjde.“ „Možná jsem silnější, než si myslím.“ „Možná na to mám.“
A právě tenhle „možná“ může změnit celý váš svět. Protože v ten okamžik přestáváte žít podle starých příběhů – a začínáte psát ten svůj. Odvážnější. Svobodnější. Váš.
=========
PŘESTAŇTE VĚŘIT VLASTNÍM OMEZUJÍCÍM PŘESVĚDČENÍM
Autorka: Natalia Bykova, Psycholožka a mentorka
Instagram: @nataliabykovacz