Jak poznat, jestli svůj potenciál realizujeme na plných 100%

Bylo obyčejné dubnové ráno. Vyšli jsme se synem z domu a vydali se k autu, abychom jeli do mateřské školky. Všechno bylo jako obvykle až na jednu věc. Obvykle auto nechávám na placeném parkovišti. Večer před tím jsem však měla ještě někam jet a nechala jsem auto před domem. Nakonec z toho sešlo a večer už se mi nechtělo jít auto přeparkovat.
 
Nasedli jsme a jeli. Cestou jsem stále slyšela divné rachocení, celé auto se jakoby otřásalo. Má řidičská praxe jsou dva roky a tohle se mi stalo poprvé.
 
Zavolala jsem manželovi a ptala se ho, čím to může být. Po telefonu samozřejmě těžko mohl na něco přijít, ale na další křižovatce mi řidič vedle stojícího autobusu naznačoval, ať stáhnu okénko. „Paní, máte nejspíš píchlou gumu, buďte opatrná!“
 
Bylo to ve špičce a na křižovatce. Velmi opatrně jsme se doplazili na parkoviště u supermarketu. Zavolala jsem znovu manžela, který hned přijel. Byla jsem naštvaná, ale syn byl nadšený nadcházejícím dobrodružstvím.
 
Manžel namontoval rezervu. Pozorně jsme prohlédli původní kolo – píchnuté nebylo. Zato se ukázalo, že auto má ufouknutá všechna kola. Někdo v noci povolil ventilky a pneumatiky částečně vypustil. Ne nějak moc, ale dost na to, aby to způsobilo potíže.
 
Byli jsme rádi za to, že je aspoň nepropíchli a nepoškrábali dveře… Zajeli jsme na nejbližší pumpu a kola přifoukli. Tlak v nich byl oproti normě čtyřicetiprocentní.
 
Přemýšlela jsem nad tím, co lidi nutí se podobně chovat. Nespokojenost se životem a závist. Kombinace těchto dvou emocí je jed otravující život toho, kdo závidí. Závist znamená, že dotyčný je přesvědčen, že to on má být na vašem místě. Závist je ukazatelem nerealizovaného potenciálu. Jestliže někomu závidíme, třeba i jen malinko, nemusí to nutně mít tak krajní podobu jako v našem případě s vyfouknutými koly, je to důvod k zamyšlení, v čem máme rezervy růstu, kde se nerealizujeme na celých sto procent.
 
A když jsme tím, komu se závidí, my, nezbývá nic jiného, než k tomu přistupovat filosoficky. Britský miliardář Richard Branson říká: „Závist si člověk musí zasloužit“. A ono to tak je, závist je vlastně jistým ukazatelem úspěchu. Ano, něco jsme dokázali, co by nejspíš chtěli dokázat i jiní. Určitě jsme dobří.
 
Co říci na závěr celé téhle příhody?

• Jestliže cítíte závist, i když třeba nepatrnou, uvědomte si, v čem konkrétně nerealizujete svůj potenciál. Začněte na tom pracovat hned teď. Krok za krokem jděte za svým snem. Pokud vám něco vadí, vždycky existuje cesta, vždycky se najde řešení.
• Pokud někdo závidí vám, berte to jako důkaz, že jste v něčem opravdu dobří. Zároveň však učiňte jistá bezpečnostní opatření, abyste se vyhnuli situacím podobným té mojí.

Přeji všem klid a mír a stoprocentně realizovaný potenciál.