Jak bojovat proti lenosti? A je to vůbec třeba?

Když je člověk šťastný a věnuje se práci, kterou má rád, je obklopen svými lidmi a je tak říkajíc na svém místě, může se lenost objevit leda jako důsledek únavy, to znamená když je přepracován, cítí se přetažený nebo prostě už dlouho nemohl pobýt jenom sám se sebou. V takovém případě je východisko snadné. Dopřát si pár dnů pořádného odpočinku, dobře se vyspat a ještě lépe – přenést pozornost jinam a být se svými nejbližšími.

Ale jak je to v těch ostatních případech?

Jestliže byste se dnes nenazvali právě stoprocentně šťastným člověkem, co máte dělat v takovém případě?

Pojďme si pro jednoduchost a lepší porozumění vzít za příklad trénink. Vždyť právě na to, aby se pustili do cvičení, je mnoho lidí prostě líných.


1. Odpovězte si na otázku „K čemu to potřebuji?“ Ale odpusťte si všelijaká „Chci vypadat lépe“ nebo „Dělám to pro své zdraví…“. Buďte k sobě poctiví! Kde vás bota tlačí? K čemu vám má být to tělo, po kterém tak toužíte? Pokud chcete, aby na vás byl partner pyšný, ba aby byl vámi nadšený, tak to poctivě napište. Pokud se vám nelíbí vaše břicho nebo zadek, pište. Jestliže chcete dokázat, že v ničem nejste horší než „Ta druhá“, prosím, i to je možná motivace.



2. Jasně se rozhodněte, že dojdete až do konce. Lidský organismus se snaží zachovat si stav, který je pro něj obvyklý. V důsledku toho první týden snadno zvládnete díky motivaci, jenomže potom 99 procent lidí tvrdě narazí na odpor vlastního organismu. A ten může mít podobu lenosti, zloby nebo naštvanosti. Pamatujte na to. Ne nadarmo se říká „Varován znamená vyzbrojen“.


3. Musíte si vytyčit jasné a také reálné cíle. Asi každý už slyšel konstatování, že nejcílevědomější je ten člověk, který potřebuje na toaletu. Avšak k tréninku byste měli mít vztah podobný. Kam směřujete o tom musíte mít jasnou představu. V číslech, fotkách, dosahovaných parametrech. Cíl „Zbavit se bříška vás přivede leda tak k týdnu nějakého cvičení, následující dva týdny se budete krmit svým oblíbeným jídlem, načež se ocitnete opět na začátku.


4. Pracovní plán. Vytyčte si reálný cíl a sestavte si reálný plán, který bude z tohoto reálného cíle vycházet. Je-li vaším cílem shodit 10 kilo a v plánu máte třicetiminutovou procházku třikrát týdně, je to podfuk a mělo by vám být jasné, že výsledky budou úplně jiné.

5. Jednat. Můžete si to v hlavě převracet jak chcete, můžete plánovat a znovu a znovu se ve svých plánech probírat, ale bez jednání zůstanete vždycky jen na začátku. Někdy je nejlepším rozhodnutím jít a rovnou jednat. A můžete si přitom být jisti, že lenost si pevnost vašeho odhodlání ještě párkrát prověří. Zásobte se tedy raději už předem hudbou, lidmi a filmy, které a kteří vaši motivaci posílí.


6. Odpočinek + analýza.
 To je bod, na který mnozí zapomínají, načež zůstanou sedět zcela vysíleni a neschopni cokoli dělat. Správný odpočinek vás nabije novými nápady, doplní energii i víru ve výsledek a ještě víc posílí vaše odhodlání dosáhnout výsledku. Analýza vám umožní svou cestu přiměřeně korigovat.


Teď tedy znovu stejná otázka: Je doopravdy třeba bojovat s leností? Možná, že prostě stačí naučit se vytyčovat si správné cíle a dosahovat jich? 


P.S. Nemluvíme o lenosti vzniklé v důsledku onemocnění nebo stresu.


Doufám, že se teď podíváte na svoje cíle novýma očima a zaujmete k lenosti poněkud jiné stanovisko.