Co mi pomohlo překonat jazykovou bariéru s češtinou?
Když začínáme mluvit cizím jazykem, máme uvnitř nepříjemný pocit nejistoty, který v sobě obsahuje mix různých strachů a obav.
Ty strachy znám každý osobně, protože jsem se musela každému z nich podívat do očí a zbavit se jich.
A řeknu Vám, že to není jen o tom, že řeknete něco špatně a lidé Vás nepochopí. V tom opravdu není nic strašného.
Problém je tu mnohem hlubší a má několik úrovní a vrstev.
Chcete se podívat do hloubky?
1. Strach z toho, že něco řekněte špatně a další lidé se Vám budou posmívat. (čau, školo). Trapný pocit z toho, že nemůžete předat informaci, kterou chcete celkově, jen její funkční technickou část bez emoční složky.
2. Strach z toho, co si o Vás kdo pomyslí kvůli tomu, že jste cizinec. (vlastní stereotypy)
3. Strach z toho, že jste jakoby nedočlověk, když nemáte výbavu jako místní obyvatelé.
4. Potřeba přijetí vlastní historie, původu a backgroundu jako nedílnou součástí sebe. Schopnost vidět krásu a jedinečnost, přestat se bát být jinou.
5. Strach z toho, že nejste ideální, proto si jakoby nezasloužíte lásku. (Hlubší problém vnitřního dítěte, které se bojí ztratit lásku maminky, když udělá chybu.)
U někoho ještě může být nepřijetí zemí, ve které žije. (Já tento problém nemám, protože jsem tady doma a miluji Česko. Aspoň toto jsem nemusela řešit.)
Jen když člověk v sobě zpracuje psychologicky všechny tyto strachy a pustí tyto bloky, přichází lehkost a vnitřní jistota, začínáte vysílat úplně jiný signál.
A spolu s tím se stává to, že Vás lidé začínají vnímat úplně jinak, říkají Vám, že Vás rádi poslouchají, že milují Váš přízvuk a v tom, jak mluvíte, cítí zvláštní kouzlo.
Proto když mi někdo říká, že miluje můj přízvuk, já vím, že to nejspíš není o přízvuku. Je to o tom, co cítí ten člověk, když vidí a slyší mě.
Cítí vnitřní jistotu, sebepřijetí, vnitřní dovolení být nedokonalou, absence strachu z posměchu, dovolení si udělat chybu, být neideální, a přitom být v pořádku, přijetí sebe sama, svého původu, své historie, dovolení si být prostě jinou, jedinečnou a mít z toho radost.