Dovolte si být sami sebou

Vynakládáme velmi mnoho sil na to, abychom se jeden od druhého nelišili. Abychom se podobali těm, do jejichž okruhu patříme a podle jejichž nepsaných pravidel žijeme.

Vynakládáme velmi mnoho energie na to, abychom byli jako většina. Aby nás nezavrhli, aby nás přijali a pokládali za své.

Utrácíme vlastní život, jen abychom vyhovovali cizím očekáváním. Už ze zvyku opakovaně zrazujeme sami sebe.

Zapomínáme, kdo jsme, protože stále hrajeme cizí role a nasazujeme si nespočetné masky.

Jsme jako loutky – dosahujeme cílů, které jsou nám cizí, nežijeme svým vlastním životem a téměř už věříme svým vlastním lžím.

Víte proč?

Protože být sami sebou se bojíme. Myslíme si, že takoví, jací jsme, nemáme pro nikoho žádnou hodnotu a nikoho nezajímáme. Zoufale se bojíme lhostejnosti a netečnosti vůči vlastní osobě. Bojíme se zavržení.

Je pro nás jednodušší nasadit si odpovídající masku, nežli obnažit svoji podstatu a předvést světu svoji opravdovou tvář se všemi svými umanutostmi, nestandardními názory a pohledem na svět. Co kdyby nás nepřijali? Odmrštili? Co kdyby se od nás odvrátili? A obvinili nás, že se vymykáme?

Katastroficky podceňujeme sami sebe, svou jedinečnost a odlišnost. Jsme ochotni zříci se své jinakosti, jen abychom vyhověli společenským standardům.

Věřte však, že lepší je opustit okruh lidí, před kterými se bojíte otevřít a být sami sebou. Sejměte masky, které vám přilnuly k obličeji a projevte konečně svoji nedokonalost a pravost. Pokud si ovšem ještě sami sebe pamatujete.

Jestliže jste se ovšem před vnějším světem ukryli opravdu hodně hluboko a zapomněli sami na sebe, máte dohráno.

Vždycky máte na výběr. Buď klamat sami sebe sebe a podmiňovat svůj život cizím míněním o sobě, anebo tuto navyklou šablonu opustit a začít žít v souladu se svou pravou podstatou. Bez masek, bez přizpůsobování, bez přizvukování.

Co by se ve vašem životě muselo stát, abyste se přestali bát projevit se? Abyste si vzpomněli na svou vlastní sílu?

Jak dlouho hodláte vést život podle cizích vzorů a soukat se do vnuceného těsného rámce? Jak dlouho vám ještě vystačí energie k podpoře obecně přijatých standardů? Kolik z plynoucího času svého jediného života si budete nalhávat, že je všechno v pořádku a přitom budete pociťovat hlubokou vnitřní nespokojenost?

Dovolte si být sami sebou.