Proč nás některé věci zraňují přímo do srdce a jak to změnit?

Proč k některým výrokům na jeho adresu zůstává člověk naprosto lhostejný, zatímco jiné ho zraňují přímo do srdce a musí se kvůli nim trápit?
⠀
Příčina tkví ve způsobu, kterým dáváme okolí znát nastavení svých osobních hranic.
⠀
Máme-li své osobní hranice nastaveny jen slabě, snažíme se být ke všem hodní. Říkáme si, že jestliže nás budou mít rádi, poznáme konečně, že si zasloužíme lásku.
⠀
Pokud máme nastaveny zdravé, silné hranice, potom každá kritika, názor či něčí poznámky se o ně rozbijí jako křehké sklo o kamennou zeď a nijak nás nezneklidní.
⠀
Existují ovšem také projevy hranic agresivních. Když na naši adresu směřuje něco nepříjemného a my reagujeme příliš ostře – křičíme, rozčilujeme se a vracíme úder dvojnásobnou silou. Co se v takovou chvíli děje? Dáváme najevo, že tohle je naše bolavé místo a ze všech sil se ono bolavé místo snažíme ochránit.
⠀
Úplně triviální názorný příklad – jestliže vám budu prstem vší silou tlačit do dlaně, pocítíte s největší pravděpodobností nejprve tlak a potom jisté nepohodlí. A pokud bude nepříjemný pocit narůstat, dlaň jednoduše dáte stranou a tím naše vzájemné působení skončí.
⠀
A teď si zkusme představit, že bych si na vaší dlani vybrala místo, kde máte nějakou čerstvou ránu nebo popáleninu – jak byste reagovali? Nejspíš byste ruku z mého dosahu odsunuli co možná nejrychleji a s velkou mírou pravděpodobnosti mi řekli, ať toho nechám. Pokud neposlechnu a nenechám toho, bude vaše reakce ještě daleko silnější. Proč? Protože vám působím bolest. Protože to místo, na které tlačím, je poraněné. A dokud se vám tahle rána nezahojí, každý dotek toho místa – a je úplně jedno, čí by prst by se ho dotýkal – vás bude silně bolet a vy budete klást odpor a trpět. Jedinou cestou, jak se zbavit této bolesti jednou provždy je vyléčení rány.

Takové rány jsou rozdílem mezi naším přesvědčením o tom, jak věci mají být a tím, jak věci reálně jsou. Nejvýraznějším příkladem může být nadváha. Opravdu mnoha z nás se dotýká sdělení „Ty jsi tlustá“. Je to proto, že se bojíme vnitřně tuhle skutečnost přijmout, nechceme jí věřit, nechceme s ní pracovat, a to i když je pravdivá. Někoho se může nepříjemně dotknout dotaz na jeho partnerský vztah, pakliže tahle oblast je pro něj ta bolavá. Jiného se bolestně dotýkají otázky na finanční sféru, jestliže je nemůže dlouhodobě vyřešit a nechce si připadat jako neschopný smolař. A ještě jiní lidé bolestně vnímají, jestliže v nich někdo vyvolává dojem, že jsou špatnými rodiči, dětmi nebo přáteli. A tak dále a tak podobně.
⠀
Vždycky se najde někdo, komu se na nás něco nelíbí. Ale dokud sami nepocítíme v tom místě bolest, nemůže nám ji nikdo ani způsobit. Každý z nás však má nějaká svoje citlivá místa, jejichž kritika nám způsobí bolest.
⠀
Zkuste se zamyslet, co se vás nejvíce dotýká. Jaká kritika vás zasáhne přímo do srdce? Kteří lidé kolem vás vám působí bolest a proč k tomu dochází? Co konkrétně vám působí bolest a jakým způsobem by se ta poranění dala vyléčit?
Odpovědi na tyhle otázky mi odkryly má dvě silně citlivá místa a teď už na nich pracuji.
⠀
Doufám, že také najdete ta svá. Protože když si člověk bolest uvědomí, když ji lokalizuje a vytáhne na povrch, dá se rána léčit. Dokud nás jen „něco bolí, ale nevíme co“, budeme všechny příčiny problémů svádět na své okolí. Když člověka uvnitř všechno bolí, působí mu každý dotek utrpení. Ale když je v jeho nitru všechno v pohodě, nedokáže mu způsobit bolest nikdo.
⠀
Ať se ve světě kolem děje cokoli, jsme my tím, kdo na to reaguje. Ale nestačí být jen teploměrem přesně reagujícím na vnější prostředí. Staňte se termostatem, nastavujte teplotu, kterou potřebujete a udržujte teplotu a komfort svého života na té úrovni, kterou potřebujete ke štěstí.
⠀
Všem vám přeji úspěch při nastavování osobních hranic!