Proč se v poslední době cítíme tak špatně a jak z toho ven?

Proč se v poslední době cítíme tak špatně a jak z toho ven?

Ptala jsem se Vás nedávno ve Stories na Instagramu, co cítíte, a odpovědi byly skoro stejné – bezmoc, úzkost, strach, napětí, beznaděj, naštvání, lítost, vyčerpání, vztek atd.

Jsme v tom zkrátka všichni. Ale chci s Vámi probrat jednou věc z psychologie. Říká se tomu „protipřenos“. Můžete si to i vygooglit.

Je to velmi důležitý nástroj práce psychologa (takový šestý smysl, který pomáhá lépe pochopit klienta), ale věc, o které se běžně nemluví.

Protipřenos – je to případ, když cizí pocity prožíváme jako své vlastní. My cítíme a přebíráme emoce lidí, se kterými komunikujeme, se kterými jsme v kontaktu anebo prostě vedle, ve stejném informačním poli.

Každý z Vás určitě zažil takovou situaci, kdy jste měli dobrou náladu a promluvili s někým, i když Vám ten člověk nic špatného neřekl, ani Vás neurazil, ale začali jste se cítit špatně, objevily se těžkosti a podráždění, pocit, že z Vás jakoby vysáli veškerou energii.  Tak toto je právě protipřenos – převzali jste cizí těžký emoční stav a začali jste ho prožívat jako svůj vlastní.

Protipřenos může být jak ve formě pocitů, tak i ve formě scénářů. Muže být jak negativní, tak i pozitivní. Například, když posloucháte nějakého učitele, může z něj pramenit klid, naděje a radost. A vy to cítíte pak i v sobě. Tak je to také o tom, a naštěstí ten pozitivní řešit nemusíme.

Protipřenos může trvat jak krátce, tak i dlouho. Ale z něj je vždy bod výstupu. Je to ten okamžik, kdy Vy chápete, že to není Vaše, že to nepochází z Vás. V ten okamžik se oddělujete od těchto pocitů a přestáváte je prožívat, nebo přestáváte hrát podle cizího scénáře. Úleva je buď okamžitá nebo postupná, ale každopádně cítíte, že je Vám líp.

Co se děje teď. Informační pole je velmi napjaté. Každá vojenská aktivita je velkým egregorem a zasahuje nás emočně do našeho informačního pole. Celá společnost zažívá spoustu protipřenosů. Bereme ty emoce z televize, od přátel, kteří se bojí, celkově z informačního pozadí. Začínáme i ve svém životě odehrávat globální pocity a scénáře. Vznikají konflikty v rodinách, někdo se cítí jako agresor, někdo jako oběť, někdo se mobilizuje, a někdo cítí, že mu lžou, podvádí, nebo má pocit, že nemůže najít řešení. A je nám z toho prostě špatně. Jsou to naše emoce, ale když se na tyto emoce podíváte blíž, uvidíte, že ne všechny pochází z Vás. Vznikají ve Vás, ale nejsou pro Vás typické. Můžete ve svém běžném životě pozorovat emoční scénáře podobné tomu, co se teď děje ve světě. (Ty mě neslyšíš, ty mi nevěříš, jste všichni proti mně, nedá se domluvit, atd…)

A toto je právě o tom – zdroj. Naučit se vidět, kde je zdroj. Jestli je zdroj těchto pocitů ve Vás, nebo není. A když si v klidu sednete a podíváte se na své emoce, můžete identifikovat, co je Vaše, a co není. Uvidět za tím, co prožíváte, své bolavé místo, které reaguje, anebo je to stav „je mi prostě špatně a nevím proč“.

Další věc. Jak se odpojovat od všech možných protipřenosů? Jedině skrz tělo. Návrat do těla, do přítomného okamžiku nás osvobozuje od cizích převzatých emocí. Pochopení toho, kde se nacházíte fyzicky, jak se cítíte, co vidíte, jaký je vzduch, čím voní, čeho se dotýkáte tělem, jaké máte pocity. Teplo, zima, sucho, mokro, vůně, chutě, teplota, barvy atd – když to vše prožíváme tady a teď, vracíme se do přítomného okamžiku a tím se odpojujeme od cizích pocitů. 

Další způsob – pochopení toho, co konkrétně jste převzali. Pochopení je bodem, ve kterém se odpojujete od cizích pocitů / protipřenosu.

A ještě jedna technika, kterou používají psychologové, aby se odpojili od klienta po skončení konzultace – takzvaný „návrat k sobě“. Kdy si umyjete ruce a případně obličej a řeknete nahlas své jméno: „Jsem (Vaše jméno) a u mě je vše v pořádku.“ Můžete to říct několikrát. Tak se odpojujete od protipřenosu a vracíte se ke svým prvotním pocitům.

Je to o praxi. Každý psycholog zažívá protipřenos s každým klientem, ale díky praxi může rozpoznat, že se jedná o pocity klienta. Ale i velmi zkušený psycholog po mnohaleté praxi se může zapojit do cizí emoční hry. Ale učíme se s tím pracovat, rozpoznávat to a odpojovat se od toho, abychom zůstávali v neutrální analytické pozici a mohli skutečně pomoci lidem. Doufám, že Vám vysvětlení tohoto procesu pomůže pochopit, proč cítíte to, co cítíte, a co je potřeba udělat, aby se Vám ulevilo.

A nakonec – toto není o tom, přestat zažívat pocity nebo být lhostejní. Je to o tom, šetřit svou psychiku, nebrat do sebe to, co Vám nepatří a zůstávat ve stabilním zdrojovém stavu, abyste mohli být oporou pro další lidi kolem Vás, kteří teď potřebují pomoc. Protože jen z neutrální pozice „pozorovatele“ můžete nejvíce pomoci lidem zvládnout jakoukoliv těžkou životní situaci. Proto, když začnete v sobě pozorovat tento jev a naučíte se odpojovat od cizích protipřenosů, budete velice přínosný pro další lidi tím, že pro ně budete tou oporou, kterou ztrácí, a tak moc potřebují získat v období turbulence.