Často máme přání a myslíme si, že nás určitě přivedou ke štěstí, když se splní.
Ale pak se stává to, že se přání plní, ale pocit štěstí je buď velmi slabý, nebo vůbec nepřichází. Cítíme se vyčerpaní, nevidíme smysl a nevíme, co je klíčem ke štěstí.
Proč se to stává? Nejčastější příčinou je to, že přání nebylo naše. Vnutili nám ho buď rodiče, nebo společnost a my jsme ho realizovali jako své vlastní.
Jak pochopit, jestli nějaké přání je skutečně naše? Zeptejte se sami sebe – je to to, co opravdu chce moje duše?
Kdyby se nikdo nedozvěděl o tom, že se přání splní – přinese mi radost? Pokud ano, tak nejspíš to přání je Vaše.
Další otázka je v tom, co doopravdy chcete. To slovo „doopravdy“ je tam nesmírně důležité, protože odhaluje podstatu našich přání.
Například, můžeme chtít auto, ale podstatou bude komfort nebo pocit úspěchu, nebo určitý lifestyle. Chceme se vdát, ale podstatou může být chybějící pocit bezpečí. Chceme zhubnout, ale podstatou je nedostatek lásky nebo strach z toho, že o lásku přijdeme.
Podívejte se na svá přání a zeptejte se sami sebe – k čemu mi to je. Pokládejte si tuto otázku, dokud nedojdete do hloubky a pokud Vám nezbydou žádné odpovědi nebo pokud tam nezůstane jediná odpověď – protože to prostě chci, protože budu šťastný.
Chci nové auto – k čemu mi to je? – Chci být mobilnější.
Proč potřebuji být mobilnější? – Chci mít jiný lifestyle.
K čemu je mi jiný lifestyle? – Chci víc cestovat.
K čemu je mi cestování? – Protože mě cestování naplňuje energií.
K čemu je mi energie? – Protože pak zvládám více věcí, plním své předurčení a cítím se šťastnější.
Může to vypadat i jinak. Můžeme chtít nové auto, protože chceme dokázat dalším lidem, že jsme šikovní. A tady může být problém v tom, že se člověk snaží získat nějaký pocit od dalších lidí a nejspíš si sám ten pocit nedopřává, proto k tomu hledá příčiny zvenku.
V tomto případě se může stát, že když se splní přání, žádné uspokojení nepřijde, protože zdroj pocitu úspěchu musí být uvnitř.
Dokud se nenaučíme ten pocit generovat uvnitř, vždy si budeme něco přát, abychom něco někomu dokázali místo toho, abychom se sami v sobě naučili vytvářet pocity, které potřebujeme.