Pocit bodu mrazu a mazlavého bahna, jak z toho ven?

„Nemůžu se pohnout dál, jsem jakoby zmrazená, mám toho hodně, opravdu bych se měla zrychlit, ale nejde mi to. Z jedné strany – spousta věcí k vyřízení, z druhé strany – absence energie a vnitřní stav mazlavého bahna.“

Znáte to? Nejste v tom sami.

Je to velmi častý stav, který přesně popisuje transformační přechod z jedné úrovně osobního rozvoje na druhý.

Každý z nás prochází určitými úrovněmi rozvoje v každém vztahu a situaci. Když se nemůžeme posunout dále ve svém rozvoji, potkáváme se s určitými pocity, které nás vedou k vyřešení problému. A jeden z takových pocitů je právě ten pocit bodu mrazu a mazlavého bahna.

Co ten pocit znamená?

To, že v dané konkrétní situaci zažíváme pevné spojení mezi sebou a objektem situace.

Například se nemůžeme posunout v práci – cítíme tam pevné spojení (vnímáme práci jako část sebe, ztotožňujeme se ní).

Nemůžeme se posunout v nějakém projektu – to znamená, že projekt vnímáme jako část sebe.

Nemáme sílu nic dělat v rámci rodiny – chybí tam vnímaní sebe jako zvláštní jednotky (častá situace, když maminka vnímá sebe a dítě jako celek a nemůže si dopřát čas pro sebe, nemůže se oddělit).

Je to pocit toho, že bez Vás to jakoby přestane existovat.

Co nás v této situaci drží? Vždy nás drží nějaký strach. Podvědomě víme, že cesta ven je v separaci, v oddělování sebe od projektu, práce, dítěte a vnímání sama sebe jako samostatnou bytost.

Ale spolu s tím je tam velký strach – co se stane se mnou a s tím objektem spojení, když to nebudu mít pod kontrolou – přežijeme vůbec, bude vše v pořádku?

A ten strach nás drží ve starém scénáři.

Cesta z toho ven zní jako „vertikální oběť“ – musíme obětovat svůj strach proto, abychom získali vlastní svobodu.

Jak se můžeme zbavit strachu – jedině se mu pozorně podívat do očí – v čem je ten strach, co nás v tom děsí nejvíc, je to vůbec pravda?

Když to uděláme, uvidíme, že ten strach buď není tak děsivý anebo existují varianty, jak ho překonat nebo vše zorganizovat tak, aby ta separace skutečně proběhla.

Zažili jste někdy takový pocit? Co Vám v té situaci pomohlo? Možná ten pocit zažíváte přímo teď? Vidíte, s čím jste se ztotožnili? Jaká bude Vaše cesta ven?