Strach z finanční zodpovědnosti za druhé

Když mi bylo 12 let, byli jsme jako rodina v těžké finanční situaci. Pamatuji, jak jsem v tu chvíli cítila vlastní bezmoc, protože jsem ještě nebyla dospělá a nemohla vydělávat, tak jsem slíbila sama sobě, že až vyrostu, zabezpečím svou rodinu, zlepším finanční stav všech členů.

Spolu s tím slibem jsem si vymyslela další strategii – že když teď budu poslouchat maminku a budu hodnou holčičkou, nic nebudu požadovat a budu spokojená s tím, co máme, bude to ode mě nejlepší pomoc a přínos rodině.

Se syndromem hodné holčičky jsem žila docela dlouho a v uvědomělé dospělosti jsem se ho ustavičně zbavovala. Ten můj první slib však zůstal na úrovni podvědomí. Byl docela silný, abych se ho zřekla, ale i já jsem nebyla dospělá, abych ho mohla tehdy splnit. A zůstal ve mně jako přesvědčení, že se musím chovat takto.

Jen nedávno během psychologického zpracování vlastních bloků jsem přišla na to, že to byla brzda, která mě finančně omezovala.

A to omezení se projevovalo v tom, že když se mi finančně dařilo, cítila jsem bolest, že jsem taková, že jakoby i všichni kolem mě musí být finančně lepší. Ale nechápala jsem, proč se nemůžu uvolnit, proč cítím stud, když pracuji nonstop a vydělávám, v tu chvíli, když někdo v okolí volí jinou cestu a jako výsledek je na tom finančně hůř. Nemohla jsem pochopit, proč to vnímám jako osobní selhání.

Ale pak jsem přišla na to, že jsem měla velmi roztaženou finanční odpovědnost – nejen za sebe ale i za spoustu dalších lidí – za jejich blahobyt, jejich pocity a emoce. V tu chvíli, kdy jsem to pochopila, byla jsem docela šokovaná tím, jak rozhodnutí dvanáctileté slečny v emočním stavu mohlo ovlivňovat celý můj život, celé ty dlouhé roky.

Ale to ještě nebyl konec. Uvidět přesvědčení ještě neznamená se ho zbavit. Musela jsem zapracovat na tom, abych si vytvořila nové prospěšné přesvědčení.

Musela jsem sama sobě ukázat, že jsem dávno svůj slib splnila – vůči všem členům své rodiny, dala jsem jim vše potřebné a teď jsem v tom smyslu svobodná a můžu toto přesvědčení nechat, protože ho už nepotřebuji.

Máte nějaká přesvědčení, která víte, že Vám neprospívají? Chtěli byste návod na to, jak se jich zbavit a vyměnit za nové a prospěšné?